(dále jen Spolek), které bylo založeno členskou schůzí dne 12.7. 2014.
Na tomto webu postupně zveřejňujeme podklady a informace týkající se Centra Kociánka, dále informace o zdravotně-sociální problematice v ČR a
Cílem Spolku je, aby Centrum Kociánka i nadále sloužilo dětem a dorostu s postižením od 3-40 let (v případě individuálních potřeb uživatelů i nad tuto věkovou hranici) v duchu ucelené rehabilitace a současně za podmínek, které mají sociální rozměr, protože postižené děti a potažmo jejich pečující rodiny jsou právě ta skupina obyvatel, která se označuje za sociálně znevýhodněné a vyloučené a zaslouží si maximální pomoc a podporu, tak jak je uvedeno i v mezinárodních úmluvách a doporučeních.
Ucelená rehabilitace je součástí mezinárodních úmluv o právech postižených a je specifikovaná i v Národním plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v článku 11. rehabilitace, který mmj. říká :
- státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, organizují, posilují a rozšiřují komplexní habilitační a rehabilitační služby a programy, především v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb
- základním cílem rehabilitace musí být co nejvíce minimalizovat přímé důsledky trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení. Je nezbytné, aby proces rehabilitace byl prováděn uceleně. Ucelenost v rehabilitaci znamená především časnost, návaznost jednotlivých složek rehabilitace (léčebné, sociální, pedagogické a pracovní) a také komplexnost. Ucelené provádění rehabilitace je důležité nejen pro samotnou osobu se zdravotním postižením, ale je výhodné i pro stát a celou společnost.
- je velice naléhavé rozvíjet jednotlivé oblasti rehabilitace zaměřené na osoby se zdravotním postižením a vytvářet legislativní i věcné podmínky pro jejich lepší součinnost a koordinaci.
Každý rok se narodí určité množství dětí s postižením a potřebují ke svému rozvoji a vzdělávání prostředí a podmínky, které dokáží maximálně využít jejich zachovaných smyslových, fyzických a intelektových schopností a připravit je tak na budoucí život ve společnosti. Kvalita a smysluplnost ucelené rehabilitace se nedá nahradit rozmělněním služeb a působí současně jako prevence proti rozpadu pečujících rodin z přetížení.
Děti na Kociánce si zaslouží přinejmenším stejnou péči - kvalitou i rozsahem, jakou dostávají děti v Jedličkově ústavu. A jestliže v Jedličkově ústavu dokázali sloučit školskou, zdravotní i sociální oblast do funkčního celku a tak, aniž by se stali zařízením, na které dosáhnou jen vysokopříjmové rodiny, pak musí existovat způsob, jak toho dosáhnout i v Centru Kociánka. Koneckonců Jedličkův ústav v Praze byl vzorem i zakladateli Kociánky Janu Chlupovi. Je ostudou této republiky, že dodnes chybí zákon o ucelené rehabilitaci, k jehož vypracování a přijetí se ČR již několikrát zavázala - viz. Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=130
Proto je nezbytné, aby ve vedení Centra Kociánka působili lidé, kteří mají sociální cítění a plně se ztotožňují s myšlenkou ucelené rehabilitace, kterou budou nejen udržovat, ale nadále i rozvíjet.